Dolany
Tvrz
Obec Dolany se poprvé objevuje v písemných pramenech v roce 1232, kdy patřia Drslavovi z rodu Drslaviců. Od roku 1238 ves držela jedna větev pánù z Rýzmberka, kteří ji vlastnili až do konce 15. století. Ti si tu postavili rozsáhlou tvrz, která původnì sloužila pouze hospodářským účelům. Teprve o několik let pozdìji byla přistavěna obytná část. Objekt byl obehnán vodním příkopem, jenž byl ještě v roce 1885 funkční. Je pozoruhodné, že dispozice dolanské tvrze je stejná jako hradu Švihova s tím rozdílem, že švihovský hrad má paláce dva.
Na sklonku 15. století se stal držitelem Dolan Radek Měsíček z Výškova, který po celou dobu svého vlastnictví žil v dolanské tvrzi. Za jeho života bylo postaveno západní renesanèní křídlo tvrze, které se těsně přimklo ke staré budově a do něhož byla pojata též pùvodní věž s branou. Při těchto přestavbách byly také zčásti zakopány příkopy. Po jeho smrti se vlastníci dolanského statku rychle střídali a tvrz začala chátrat. Kromì staré gotické tvrze se tehdy připomínalo také novější renesanèní stavení, které bylo pokryto cihlovou střechou.
V 18. století získali dolanský statek klatovští jezuité, kteří tvrz používali jako letní sídlo. Tehdy bylo k jižní zdi staré části tvrze přistavěno podlouhlé stavení s půlkruhovitou baštou, sloužící patrně jako kaple. Bohoslužby se v ní konaly obyčejně jenom za přítomnosti některého člena řádu.
Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 spravoval statek studijní fond až do roku 1805, kdy byl prodán k chudenickému panství hrabat Černínù z Chudenic. Tvrz přestala sloužit jako feudální sídlo a středisko statku a byla proto roku 1852 rozprodána na jednotlivé díly a použita k obytným účelùm. Objekt byl rozdìlen na domy čp. 2, 50 a 136. Bohužel v dnešní době chátrá.
Z původní tvrze se dochovala věžovitá stavba starého paláce, vyčnívající ze středu obytných stavení. Pùvodní vysoká valbová střecha byla změněna na střechu pultovou. Příkop, kdysi zaplněný vodou, byl zasypán a proměněn v zahradu. Při tvrzi se dochovala mostnice se zbytky vezděných kamenù z padacího mostu.
V silném zdivu byly nalezeny rùzné zazděné výklenky velkých rozměrů, o kterých kolovaly různé pověsti: že to byly mučírny, snad se tam nalezly i lidské kosti a jiné. Je jisté, že tato budova skrývá v sobě tajemství, které již nikdy neuvidí světlo světa a němé zdi mohly by vyprávìt jistě smutnou historii o poddanství a utiskování našich předkù, kteří pod karabáèem drábù robotovali a je možné, že byli i mučeni a nebo byti.
Kostel sv. Petra a Pavla
Dominantou obce je kostel sv. Petra a Pavla, o němž je první písemná zmínka z roku 1384. Roku 1796 byla provedena jeho celková přestavba, kdy z původní gotické stavby byla ponechána pouze věž a zbytek kostela byl kompletnì baroknì přestavěn. Tvořila ho 1 loď o délce 23m a šířce 16m s postranními chóry a 2 sakristiemi. Ráz této stavby se od té doby mnoho nezměnil snad jen kromě drobných úprav.
Socha sv. Jana Nepomuckého
Připomínkou přítomnosti jesuitù je socha sv. Jana Nepomuckého, která pùvodnì stávala u dolanské tvrze a později byla přemístěna na náves. Za přispění obecního úřadu byla tato socha v r.1996 zrekonstruována.
Hrad Komošín
Vysoko nad řekou Úhlavou a obcí Dolany vybíhá ostroh, který dříve býval hradem ozdoben. Jeho zříceniny se nazývají Komošínem teprve od 16. století. Hrad měl střežit vedlejší zemskou stezku vedoucí z Bavorska přes Nýrsko k hradu Švihov a dále na Plzeòsko. První zmínka o hradu je z r. 1334, kdy patřil Oldřichovi z rodu pánù ze Svrčovce. Kdo však byl zakladatelem hradu není známo.Hrádek přestal být trvale obýván v 15. století, kdy si noví majitelé vystavěli pohodlnější sídlo v nedaleké vsi. V r. 1703, kdy byl Komošínský hrad již zříceninami, byla zde vystavěna bývalým jezuitským rektrorem Karlem Pfefferkornem kaple sv. Máří Magdalény. Císař Josef II. ji však záhy při svých reformách zrušil. Pozemky kolem kaple byly potom rozděleny mezi několik chalupníkù, kteří pro stavby svých domkù značně využívali staré hradní zdivo. V současné době se dochoval pouze náznak bývalých obvodových zdí.
Hrad byl založen na ploše cca 80 x 40m, kterou obíhal příkop. Na západní straně byl příkop nahrazen strmým svahem. Hrad byl opevněn kamennou hradbou s bránou v jihovýchodním nároží. Od brány vedla cesta parkánem k centrální stavbě hradu, paláci o rozměrech 10 x 17 m. Při východní stěně paláce se pravděpodobně nacházela pevná okrouhlá věž, která chránila předpolí hradu a jeho bránu.
Hrad je dnes již zaniklý. Na jeho základech byla vystavěna obytná stavení v nichž jsou pravdìpodobnì zachovalé gotické sklepy. V jednom ze dvorù byl objeven zbytek věže. Patrný je i příkop.