Ptenín
Zámek
Vznik vsi Ptenín se datuje pravděpodobně do období konce 12. a počátku 13. století. Již v roce 1228 je na místě dnešního zámku zmiňována dřevěná tvrz, která spolu se vsí ve 13. století náležela klášteru sv. Jiří v Praze. Roku 1379 byla ves rozdìlena mezi nìkolik vladykù. Pozdìji došlo k sjednocení všech částí vsi a ve 30. letech 15. století získali Ptenín páni z Kamenice, kteří byli spřízněni s rozvětveným rodem Drslavicù. V 16 .století získali tvrz a ves Ptenín s dvorem Vidršpergárové z Vidršperka. Jeden z nich, Bohuslav, vykopal ve sklepě tvrze poklad, zazděný sem jeho strýcem Mořicem.
V té době byla polovina tvrze přestavěna v renesanční zámek. Jako u všech takových stavení býval v přízemí sklep, kuchyň a vně pec, spižírna a konírna, v patře veliká světnice, kancelář, komora, místnost pro hosty a další. Po několika dalších majetkových převodech získal Ptenín v roce 1728 hrabě Ferdinand Morzin, majitel Dolní Lukavice.
Ferdinand Morzin dal poté přestavět dosavadní renesanèní tvrz v barokní zámek. Často se uvádí, že s největší pravděpodobností si k tomu povolal plzeňského architekta Jakuba Augustona mladšího, který mu stavěl zámek v Dolní Lukavici. To je ovšem takřka vyloučeno, protože v době přestavby v roce 1738 byl Jakub Auguston již mrtev.
Posledními majiteli byl maďarský rod Palffyiù z Erdödy. Tento rod, známý svými sympatiemi k Německu spravoval panství až do 20. století. Hrabě Edvard Palffy byl známý svou rozsáhlou botanickou zahradou, kterou nechal vybudovat v nedalekém lese "v Horách". Pěstovaly se zde lesní stromy a vzácné ozdobné keře. Rod Palffyiù držel zdejší panství až do konce 1. světové války, kdy jim byl majetek pro jejich proněmecké postoje zabaven.
Ptenínský zámek se skládá ze dvou vývojově odlišných budov, staré a nové. Severní část je renesanční tvrz ze 16. století, přizpùsobená barokní novostavbě. Tato renesanční část má pùlkruhově prolomený klenutý vjezd, vedle něho je čtverhranná, mírně vystupující bašta s klenutou síní, vedle ní je pak jednopatrové stavení. Na tuto starou část navázal barokní architekt dvoukřídlou jednoposchoďovou budovou o pùdorysu písmene L. Reprezentativní bylo jižní křídlo s věžičkou ve střeše. Toto křídlo ve svém středu obsahuje nejstarší gotickou část tvrze. Kousek od vstupu byly nalezeny fragmenty renesančního psaníčkové sgrafita.
Vnitřek zámku je jednoduchý. Sál v prvním patře má plochý strop. Na jeho stěnách byla vyobrazení zachycující pohledy na panské dvory Ptenín, Ježovy, Křenice, Přetín, Výšov, Bolkov a Háje. Zámek sloužil za obydlí úředníkù, občasně jako lovecký zámek vrchnosti. Dnes je velice zdevastovaný a z části používaný k bydlení. Je majetkem obce.
Pamětihodnosti
V prostoru před zámkem stojí socha sv. Judy Tadeáše z roku 1770. Součástí místního památkové fondu jsou i vysoká zděná čtyřboká boží muka umístěná mezi dvěma vzrostlými javory.
Po obvodu částečně okrouhlé návsi se rozkládají vesměs menší usedlosti, rozlehlejší statky leží při cestě vedoucí k zámku. Z nich vyniká především statek č. 8 v čele s klenutou branou a polopatrovým špýcharem. Hodnotná je i usedlost č. 10 a chalupa č. 9 stojící opodál. Roubené konstrukce si uchovalo obytné staveni v č. 5. V prostoru návsi stoji vysoký pamětní kříž.
V blízkosti vsi, přibližně 1,5 km severně, byl poblíž cesty na Merklín založen židovský hřbitov, kde byli pochováváni příslušníci merklínské židovské komunity.
Kousek od vsi leží na potoce Merklínka Ptenínský mlýn, u něhož je pěkné koupaliště.